Větrný park Úpice, Radeč

Stavba větrné elektrárny je strategický projekt, který ovlivní město Úpici minimálně na 25 let. Co tím obec získá?

Ekonomická nerentabilita je reálné riziko v případě provozování větrných elektráren nezkušenou firmou, nebo firmou bez velkého finančního zázemí. Stačí špatný výpočet a rentabilita se natahuje o roky. Riziko úpadku firmy a následného finančního břímě může být značné, v tomto případě ho nese společnost ČEZ a.s.. Ekonomická návratnost v podmínkách ČR je závislá na cenách energií a na síle a průměrné doby foukání větru. Pokud jedno z toho nefunguje, je to problém. V ČR je pouze cca 200 míst, která jsou vhodná pro provozování větrných elektráren. Dotace na výrobu větrné elektrické energie sníží návratnost zhruba na 6 – 12 let. Všechny tyto odhady jsou individuální a každá elektrárna je má jinak vzhledem k podmínkám umístění. Nedá se tedy obecně říci číslo, které by řeklo, jaká je návratnost. Neexistují z logiky věci žádné prokazatelné studie, ze kterých by mohl vyjít nějaký obecný závěr.

Kontext: V případě spolupráce se silným hráčem typu ČEZ a.s. je toto riziko na bedrech celé společnosti ČEZ a.s., ale riziko špatné investice pro město Úpice je velice nízké. Finální návrh spolupráce se všemi finančními podmínkami ještě není finální, proto není nikde uvedený. Nejdříve se musí podepsat smlouva o spolupráci, zajistit změnu územního plánu atd.
Zatím je jisté, že město Úpice bude mít dle smlouvy 5 % podíl na zisku i potenciálních ztrát a to jest vše.
Zdroj: Společenská smlouva ČEZ a.s. a města Úpice

Odlétávání ledu z listů větrných elektráren býval problém, protože mohl někoho zranit. Návětrné hrany se hlavně v zimě pokryly vrstvou ledu, kterou byl větrník schopný odhodit desítky metrů daleko. Nicméně technologie pokročila a plánované větrné elektrárny v katastru Úpice budou mít na zmírnění těchto rizik lopatky vyhřívané.
Zdroj: Prezentace ČEZ a.s. – Větrný park Úpice, strana 15

Pro zmírnění všech rizik s tímto jevem spojených se vypracovává tzv EIA. Tento proces probíhá dlouhé měsíce a zaměřuje se mimo jiné i na to, jak se bude šířit zvuk, jak daleko bude vše slyšet a jaké by měly být ochranné zóny, kde se nesmí stavět žádné obydlí, aby nedocházelo ke zhoršeným životním podmínkám. Pravdou ovšem zůstává, že větrník zvuk vydává a jak uvádí i materiály od ČEZ a.s. větrná elektrárna je slyšitelná v řádech stovek metrů. Ve vzdálenosti cca 100 metrů okolo 65 dB, ve 400 m už jen 40 dB.

Zdroj: Prezentace větrný park Úpice, strana 15

Kontext: Hlasitost zvuku není lineární, je exponenciální. To znamená, že když má mixér 75 dB a lednička 38, tak že ledničku uslyšíte jasně a zřetelně – neuslyšíte. Když budete sedět v místnosti bez spotřebičů, téměř nikdy se nedostane hlučností pod 30 dB. Ve velkých posluchárnách, když byste byli sami, tak se dostanete třeba k 20 dB, ale i ve velmi tichém bytě zvuk pod 30 dB bez mluvení téměř není šance dostat.

Infrazvuk je zvuk v rozmezí 1 – cca 20 Hz. Zvuk o této frekvenci dokáže lépe pronikat pevnými materiály, kde dochází odfiltrování „zvukového pozadí“, čímž má podle zastánců Infrazvuku od větrných elektráren docházet k poruchám spánku, koordinace, bolestem hlavy a zhoršenému zdravotnímu stavu, který se v souhrnu nazývá „Syndrom větrných elektráren“. „Syndrom větrných elektráren“ není oficiální diagnózou a prokázání příznaků je extrémně složité, ale ne nemožné, jak ukázal vyhraný soud manželů z obce Fontrieu. Manželský pár tvrdil, že po zapnutí větrných elektráren se u nich začaly projevovat migrény a nespavost, které se stupňovaly. Tyto příznaky ustoupily, když dle jejich slov nebyli doma. Měřením se zjistila přítomnost ultrazvuku a také se mohlo na symptomech podílet „házení“ stínu při pohybu lopatek. Soud jim nakonec dal za pravdu, že se příznaky objevily po spuštění elektrárny a přijal jejich argument, že v jiných místech tyto příznaky nemají, dal to do časové souvislosti se stavbou elektráren a přiznal jim odškodné ve výši 110.000 eur.

„Syndrom větrných elektráren“ je předmětem zkoumání vědců, protože není možné toto věrohodně vysvětlit/vyvrátit. Tyto problémy nemají všichni lidé a nelze najít přímou souvislost mezi větrnými elektrárnami a problémy lidí. Slepá studie, která by toto prokázala nelze provést, protože příznaky nejsou u všech jedinců stejné a nelze z důvodu velkého individuálního vnímání kvantifikovat, jaké vzdálenosti jsou ještě v pořádku a jaké ne. Nicméně výzkum, který by toto vyvrátil, nebo potvrdil, stále probíhá. Ojedinělý rozsudek z Francie však dává tušit, že tato problematika bude předmětem sporů a zkoumání.

Zdroj vyhraného soudního sporu, kde se manželskému páru povedlo prokázat souvislost mezi větrnými turbínami a jejich nespavostí a migrénou: https://france3-regions.franceinfo.fr/occitanie/syndrome-eolien-dans-le-tarn-un-couple-de-riverains-obtient-indemnisation-apres-proces-2323606.html

Kontext: Lidské ucho je schopné vnímat v rozmezí 20 Hz – 20.000 Hz, ale pouze v určitých fázích života. S přibývajícím věkem ucho ztrácí tuto schopnost. Vědci se nemohou shodnout, zda vůbec může lidský organismus vnímat takto nízkou frekvenci. Je dost dobře možné, že někteří senzibilnější jedinci toto vnímat mohou, ale v drtivé většině to lidé nejsou schopni pocítit.

Větrných elektráren je jen v EU desítky tisíc a vyhraných sporů, kde se podařilo prokázat nežádoucí účinky na zdraví, jsou zatím jednotky.

Je pravdou, že větrné elektrárny jsou výrazný prvek v přírodě a pro milovníky panenské přírody je toto rána do duše. Míst, která nejsou „poskvrněna“ lidským vlivem stále ubývá a tento ačkoliv čistě subjektivní argument bývá často zlehčován a opomíjen a nepřikládá se mu taková váha, jakou by si občas zasloužil. Proto je potřeba věnovat opravdu energii Pohledovým studiím, které by měly být vždy k dispozici. Jinak bude vypadat větrník někde, kde nic není, jinak bude vypadat „poblíž“ stožáru vysokého napětí, případně města v pozadí/popředí.

Zdroj: Prezentace větrný park Úpice, Pohledová studie, strana 10 – 14

Kontext: Větrná elektrárna nemusí být nutně v rozporu s přírodou. Záleží na úhlu pohledu. Pokud pracujeme s myšlenkou, že elektrickou energii potřebujeme a budeme potřebovat ve větším a větším množstív, větrná elektrárna je pro přírodu malou zátěží a pomáhá bránit místa, která si to zaslouží víc – kupříkladu z blízkého okolí KRNAP. Oproti výstavbě jaderné elektrárny, která zabere velké území a hodně času, uhelných elektráren, které zaberou velké území a způsobují další znečištění nebo třeba solárních farem, které zabírají zbytečně půdu (pokud nejsou na střechách obchodních domů atd), je zásah do krajiny a vliv na okolní přírodu minimální.

V Evropské Unii je instalováno odhadem kolem 100.000 – 150.000 větrných elektráren (odhad je velice hrubý a vychází z celkového instalovaného výkonu z větrných elektráren ve výši 248 GW). Neexistuje žádná centrální databáze, která by potvrdila počet požárů větrných elektráren a ze kterých by bylo patrné riziko provozu tohoto zdroje energie a byl důvod se tohoto obávat. Odhady mluví o desítkách až nízkých stovkách požárů, ale nelze ověřit.
Je ale třeba mít na paměti, že riziko není nulové a že v případě vzniku požáru je takovou elektrárnu velice těžké uhasit. Rotor elektrárny je ve vysoké výšce a hašení bývá velice problematické až nemožné. V takových případech spočívá hašení spíše v zajištění okolí, čímž vzniká v případě požáru vysoká ekologická zátěž.

Zdroj celkového výkonu z větrných elektráren v EU: https://windeurope.org/data/products/wind-energy-in-europe-2024-statistics-and-the-outlook-for-2025-2030/

Kontext: Pokud neexistuje databáze, která by tato čísla požárů evidovala, dá se z toho usuzovat, že to není častý jev. Dá se odhadovat, že ohrožení vzniku požáru větrné turbíny je podobně vysoké jako jakékoliv jiné běžné stavby, kupříkladu rodinného domu, případně nižší, protože si investor snaží svou investici chránit a nechce, aby mu shořelo desítky milionů korun.

Obecně v případě, že studii EIA o vlivu na životní prostředí nedojde k jinému závěru – aktuálně není ještě vypracovaná. Největší zátěž na přírodu je v době samotné výstavby, která trvá orientačně 3 měsíce, včetně položení základů. Zrání betonu z této doby trvá v závislosti na počasí orientačně 5 týdnů. Samotná instalace stožáru a rotoru poté pár dní.
Po tuto dobu je riziko plašení zvěře největší, protože se „pořád něco děje“. Po uvedení elektrárny do provozu se vše vrací do normálu. Pozemní věř je náchylná převážně na nečekané zvuky, což v případě větrné elektrárny nehrozí. Soustavný „monotónní“ zvuk nedělá většině zvěře žádné problémy.
Větrné elektrárny produkují také tzv. infrazvuk. Ačkoliv vliv infrazvuku na zvířata není globálně prokázán, lokální studie EIA je v tomto směru klíčová pro vyloučení specifických dopadů na zvířata v okolí.
Obecně se předpokládá, že si pozemní zvěř na monotónní zvuk větrných elektráren může zvyknout (např. v porovnání s náhlými a nepředvídatelnými zvuky). Konkrétní míru adaptace v lokalitě Úpice/Radeč však musí posoudit až probíhající studie EIA s ohledem na lokální druhy a jejich chování.

O tomto problému velice dobře informovala obec Výprachtice v roce 2007: http://www.obec-vyprachtice.cz/clanky/s-vetrniky-se-v-cesku-poji-mnoho-mytu/

Kontext: K zjištěním veškerých rizik a dopadů na na životní prostředí se teprve musí vypracovat studie, která se všemi riziky bude zabývat a až poté se můžeme konkrétně bavit o vlivu větrné elektrárny na faunu a floru.

Aby bylo riziko pro přírodu co nejmenší, je extrémně nutné, aby byla správně provedená studie EIA, která všechny tyto vlivy posuzuje a měla by vycházet z místních poměrů. Je nesmírně důležité, pro zachování rozmanitosti přírody a ochraně živočišných druhů, aby byly provedeny výzkumy, zda nebude větrná elektrárna například stát v migračním koridoru ptactva. V případě, že se objeví nějaké potenciální riziko, tak mít i technologické řešení, jak faunu a floru ochránit.

Listy lopatek mohou rušit svým pohybem signál mobilního operátora a musí se řešit ve fázi přípravy celého projektu. Pozdější náprava je sice řešitelná, ale pro operátora poměrně drahá. To stejné se týká TV a rádia.
Toto může být v případě špatných přípravě budoucí problém, který se bude muset vyřešit a může dočasně zhoršit kvalitu života v určitých oblastech za větrníkem.

USA
Na změnu hodnoty nemovitostí se zaměřovalo mnoho studií a závěry nejsou a z logiky věci ani nemohou být průkazné. Studie provedená v USA na více než 500.000 prodejů domů mezi roky 2005 – 2020 došla k závěru, že došlo:
K poklesu nemovitosti maximálně o 11 % ve fázi příprav výstavby větrné elektrárny. Vzdálenost, kde elektrárna přestala mít vliv na cenu nemovitosti byla kolem 1,6 km od větrné elektrárny.
K statisticky nevýznamné změně, kde již elektrárna neměla negativní vliv na cenu nemovitosti se vrátila po 9 letech od spuštění.

Zdroj: Sciencedirect.com – Commercial wind turbines and residential home values: New evidence from the universe of land-based wind projects in the United States (Komerční větrné turbíny a hodnoty obytných nemovitostí: Nové důkazy ze souboru pozemních větrných projektů ve Spojených státech) – https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0301421523004226?via%3Dihub

Zdroj: Sciencedirect.com – Commercial wind turbines and residential home values: New evidence from the universe of land-based wind projects in the United States (Komerční větrné turbíny a hodnoty obytných nemovitostí: Nové důkazy ze souboru pozemních větrných projektů ve Spojených státech)

Česká Republika
Naopak studie Ekonomické fakulty Technické univerzity Ostrava z června roku 2025 došla k závěru, že negativní vliv na cenu nemovitostí v ČR není průkazný a naopak vliv přítomnosti větrné elektrárny na území obce může být i mírně pozitivní.

Zdroj: Vliv větrných elektráren na ceny nemovitostí v Česku
Zdroj: Vliv větrných elektráren na ceny nemovitostí v Česku

Kontext: Cena nemovitosti je komplexní souhrn různých parametrů a stále jsou nejdůležitější metriky pro lidi náklady na provoz, občanská vybavenost, doba prodeje a kvalita života, kterou každý vnímá jinak. V případě kvalitně provedené EIA studie může funkční větrný park zvýšit atraktivnost města kvůli výnosům této elektrárny a zlepšení kvality ovzduší a života ve městě.
V případě snížení ceny nemovitosti je třeba rozlišovat: a) tržní trend, který podle amerických studií v průměru odeznívá po 9 letech, a b) individuální prodej. Pokud je občan nucen prodat nemovitost v době poklesu cen, je pro něj finanční ztráta okamžitá a nevratná. Proto je na kupujícím a kvalitě realitního makléře, zda najde kupce, který neřeší dlouhodobý negativní vliv, nebo kupce, který v projektu uvidí pozitivum.

Ke stroboskopickému efektu dochází v souvislosti s větrnými elektrárnami při špatně zvoleném místu, kde slunce, které prochází skrze lopatky větrné elektrárny, „hází“ pravidelný stín do lidského obydlí. Toto „poblikávání“ je pro citlivější jedince nepříjemné s zhorušuje jim kvalitu života. Pro určité jedince, kteří trpí například epilepsií, může nevhodně umístěná elektrárna způsobit v extrémním případě i záchvat. Obecně ale při vhodně zvoleném místě „ruší“ stín obydlí pouze pár minut nebo vůbec kvůli poloze Slunce vůči zemi.

Kontext: Studie EIA má za úkol tyto rizika eliminovat a výběrem vhodného umístění větrné elektrárny tak zabránit narušování lidských obydlí stínohrou. V opačném případě investor riskuje vyřazení své investice z provozu na základě soudního rozhodnutí a zmaření své investice v řádech desítek milionů korun.

Každý list větrné elektrárny uvolní dle odhadů do ovzduší vyšší desítky až nižší stovky gramů ročně v důsledku eroze návětrné hran. Celá větrná elektrárna pak vyprodukuje řádově stovky g mikroplastů ročně, v extrémním případě i přes 1 kg.
Pevninské listy mají nižší míru opotřebení než listy v moři.

Zdroj: Studie z roku 2024 zaměřená vysloveně na mikroplasty
Zdroj: Studie z roku 2024 zaměřená vysloveně na mikroplasty.

Kontext: Pro porovnání osobní automobil vyprodukuje 800 g – 4 kg mikroplastů ročně a to v závislosti na počtu ujetých km a stylu jízdy.

Odpůrci větrných elektráren argumentují, že větrné elektrárny mají vliv na turismus a že turistický ruch tímto trpí. Ano i ne. V oblasti, kde je panenská krajina – národní parky atd je riziko snížení turistického ruchu značné, nicméně v oblasti, kde jsou v blízkosti zástavby, stožáry vysokého napětí nebo jiné stavby, není žádný prokazatelný negativní vliv na turistický ruch. Ba naopak se rozvíjí často energetická turistika, protože téma ekologie rezonuje mezi lidmi čím dál více.

Kontext: V případě větrných elektráren města Úpice a ČEZ není důvod se domnívat, že by větrné elektrárny negativně ovlivnily turistiku. Turistické cíle jako město Trutnov, Babiččino údolí, zřícenina hradu Vízmburk a jiné památky z okolí nejsou těmito větrníky negativně ovlivněny. Ve vzdálenosti cca 8 km povede během pár let dálnice, z většiny pozorovaných úhlů této elektrárny krajinný ráz narušují lidské stavby a elektrické vedení.

Zdroj: Prezentace větrný park Úpice, Pohledová studie, strana 10 – 14

Studie zkoumající tento vliv ukázaly, že obrovské větrné parky mohou mírně ovlivňovat víření vzduchu za větrnou elektrárnou a může při zemi ovlivnit teplotu o maximálně pár desetin stupně, čímž dochází k vysychání půdy. Tento jev byl pozorován ve velkých větrných parcích o stovkách větrníků, kde klesla vlhkost půdy až o 4,4 % oproti půdě mimo větrné parky.

Zdroj studie: Sciencedirect.com – Wind farms dry surface soil in temporal and spatial variation (Větrné farmy vysušují povrchovou půdu v časové a prostorové variaci)
Zdroj online studie: Sciencedirect.com – Wind farms dry surface soil in temporal and spatial variation (Větrné farmy vysušují povrchovou půdu v časové a prostorové variaci)

Kontext: Tato studie byla provedena na větrné farmě Hui Feng Liang Mountain, kde v době hlavní studie bylo v provozu než 200 větrníků. Ve větrném parku v Úpici se počítá s výstavbou maximálně 3 větrníků.
Detailní posouzení potenciálního vlivu na lokální mikroklima pro toto konkrétní umístění a počet turbín bude provedeno v rámci závazného procesu EIA (Environmental Impact Assessment).

Zdroj: Chinadiscovery.com – Huitengliang větrná farma
Obrázek níže je přímo větrná farma, kde byla provedena studie.

Studie zkoumající vliv větrných elektráren na zabití ptáků větrnou elektrárnou se značně liší. Obecně se však dá říci, že nárazem do větrné turbíny zemře ročně jednotky až nízké desítky ptáků a netopýrů. Přesná čísla nejsou známá, protože záleží na mnoha faktorech jako jsou například umístění větrné elektrárny (zda je v migračním koridoru), nadmořská výška a dokonce i barva lopatek.
V posledních letech se zkoumá dlouhodobý vliv na hnízdění ptáků a na to, jak větrná elektrárna dlouhodobě ovlivňuje stav ptactva – ale studie zatím probíhají.
Námitka je založena na riziku kolize ptáků a netopýrů s lopatkami turbín. Vědecké studie (odkaz na ČT24) ukazují, že dochází k úmrtí jednotek až nízkých desítek jedinců ročně na turbínu. 
Zmírnění následků: Úmrtnost netopýrů lze výrazně snížit (až o 70 %) pomocí systémů, které za slabého větru (kdy je riziko nejvyšší) turbíny automaticky zpomalují nebo odstavují. Zda bude tento systém v Úpici použit, musí potvrdit proces EIA.

Hezký článek pojednávající o tomto problému a možné řešení
Zdroj: ČT24: Větrné elektrárny zabíjí ptáky i netopýry. Čeští vědci představili metodu, jak riziko zmenšit
Zdroj: https://www.priroda.cz/clanek/nadeje-pro-ptaky-umirajici-na-lopatkach-vernych-turbin/

Kontext: Srovnání s jinými příčinami úmrtí ptáků

Ptactvo lidskou činností všeobecně hrozně moc trpí. Počet ptáků, kteří zahynou ročně srážkou s výškovými budovami, auty, vysokým napětím atd jde celosvětově do miliard – opravdu do miliard.
Největší zabiják ptáků jsou skleněné budovy, centra měst a populární ohňostroje, kdy je ptactvo dezorientované a dost často uhyne, protože se strachy umlátí.
Větrná elektrárna ročně svou činností zabije méně ptáků než zabije průměrná kočka. Průměrná kočka uloví ročně 50 – 250 ptáků a mnoho z nich jen pro zábavu.

Zdroj: YouTube kanál Jirka vysvětluje věcí – Proč na světě ubývá ptáků